Staré reklamy - Drogerie Jana Grolicha

V minulém díle Starých reklam jsem psal o zubní pastě Thymolin. Tentokrát to bude série reklam na zboží v drogerii "U anděla" (později "U bílého anděla") Jana (Johanna) Grolicha¹ z Brna.

Drogerie "U anděla" se nacházela v Jánské ulici, konskripční číslo 427. V dalších zdrojích je uváděno také číslo orientační 5.

22. března 1916 došlo v drogerii k výbuchu benzinu, při kterém zemřely dvě osoby a sedmnáct jich bylo zraněno (z toho počtu v následujících dnech ještě tři lidé podlehli popáleninám druhého a třetího stupně). Dům musel být později pro svůj havarijní stav zbourán. [1] Jan Grolich, ač sám zraněn, po nehodě v podnikání pokračoval. (viz reklama na čtvrté straně novin Národnie noviny² ze 6. prosince 1917. [2])

Reklamy na Grolichovy výrobky se objevovaly dokonce i na korenspondenčních lístcích. [3]
Následujících dvanáct reklam pochází z almanachu Vlastenecký poutník 1914. Kalendář na obyčejný rok.³

Jan Grolich - nápoje. Originál: Vlastenecký poutník 1914, uloženo v mé knihovně.

 Přepis: "100 litrů zdravého domácího nápoje, který osvěžuje hasí žízeň, může si každý bez velikých výloh vyrobiti. V zásobě jsou: ananasový, jablkový, grenadina⁴, jahodový, muškátový, kmínka⁵, pomerančový marinkový, višňový. Nezdar vyloučen. Součástky s přesným návodem stojí K 4,50 vyplaceně dobírkou. Na 5 dávek dávám 1 zdarma. Jan Grolich, drogerie "U anděla" v Brně č. 427 (Morava)."

Jan Grolich - politura. Originál: Vlastenecký poutník 1914, uloženo v mé knihovně.

 Přepis: "Mou politurou⁶ docílí se trvanlivého, hned schnoucího lesku. - Hodí se pro tvrdý, měkký, hlazený neb nehlazený nábytek. - Jedna láhev bez dalších výloh K 1.90, čtyřnásobná láhev K 5,-, osminásobná láhev K 8,-. Pro pány truhláře stojí 3 kg K 16,- bez dalších výloh. Dlužno objednati. Jan Grolich, drogerie »U anděla« v Brně č. 427 (Morava)."

Jan Grolich - Framydol a Rydyol. Originál: Vlastenecký poutník 1914, uloženo v mé knihovně.

 Přepis: "Framydol jest prostředek ku omládnutí vlasů, který dodá červeným, šedivým vlasům a vousům trvanlivou, tmavou barvu. Jedna láhev i s portem K 2,35.
---------------------------------------------------------
Rydyol jest růžová voda, která dodá bledým tvářím jemnou červeň. - Účinek jest obdivuhodný. Jedna láhev i s portem K 2,15. Zasílá Jan Grolich, drogerie »U anděla« v Brně č. 427 (Morava)."

Jan Grolich - créme. Originál: Vlastenecký poutník 1914, uloženo v mé knihovně.

 Přepis: "500 korun ve zlatě!!! Když crême Grolichův s příslušným mýdlem neodstraní pihy, žlutá místa na kůži, újedí, červeň na tváři a kůže nestane se svěží a mladistvou. - Cena K 2.75 i s portem. Tři dávky stojí K 7,-, šest dávek stojí K 13,-. Bez dalších výloh. Jan Grolich, drogerie »U anděla« v Brně č. 427 (Morava)."

Jan Grolich - mazání. Originál: Vlastenecký poutník 1914, uloženo v mé knihovně.

 Přepis: "Mé mazání jest světoznámé. Je to výborný domácí a chránící prostředek proti rheumatismu, dně, ochromnutí, nervovým bolestem, bolesti hlavy, zubů a j. 1 veliká láhev stojí 2 K 70 h i s portem. 3 láhve stojí 6 K 70 h. 6 láhví 12 K. 12 láhví 23 K. Vše bez dalších výloh zasílá: Jan Grolich, drogerie »U anděla« v Brně č. 427, Morava."

Jan Grolich - domácí pivo. Originál: Vlastenecký poutník 1914, uloženo v mé knihovně.

 Přepis: "Vařte své pivo doma dle vyzkoušených receptů. Všechno příslušenství na 25 litrů pva s 50 zátkami za 2 K. Poštovné 84 h. Na 5 dávek 1 zdarma a kromě toho zásilka se frankuje. Objednejte si se svými známými. Jan Grolich, drogerie "U anděla", Brno č.427 (Morava"

Jan Grolich - holící přístroj. Originál: Vlastenecký poutník 1914, uloženo v mé knihovně.

 Přepis: "Radostná zpráva pro každého, kdo se sám holí. Zasílám přístroj, se kterým se každý holící přístroj ihned nabrousí a nikdy brusiče nepotřebujete. Cena K 5,-. Zasílám též jemné břitvy, nejjem. jakosti za K 3,- a K 5,-. Štětec na holení K 1,-. Niklová miska na holení K 1,-. Mýdlo k holení 1 velký kus 40 hal. Dobírkou o 35 hal. více. Jan Grolich, drogerie "U anděla", Brno č.427 (Morava)"

Jan Grolich - mýdlo. Originál: Vlastenecký poutník 1914, uloženo v mé knihovně.

 Přepis: "Denní mytí prsou a zad s Grolichovým zdravotním mýdlem podporuje činnost plic a posiluje slabé plíce. - Jedna krabička stačící na tři měsíce K 2,70, jedna krabička na šest měsíců K 4,50, jedna krabička na dvanáct měsíců K 7,20 vyplaceně bez dalších výloh. Zasílá přímo jen Jan Grolich, drogerie "U anděla", Brno č.427 (Morava)"

Jan Grolich - diamanty pro sklenáře. Originál: Vlastenecký poutník 1914, uloženo v mé knihovně.

 Přepis: "Diamanty pro sklenáře a pro potřebu domácí.
Čís. 1. na okenní sklo za K 2,40
Č. 2. na obyčejné a silnější sklo za K 3,60
Č. 3 pro všechny druhy tabul. skla za K 5,50
Č. 4. na silné tabul. sklo, surové a zrcadl. za K 8,§
Na dobírku o 35 h více.
Za reelní a solidní zboží ručí
JANA GROLICHA drogerie v Brně č. 427 (Mor.)."

Jan Grolich - extrakty. Originál: Vlastenecký poutník 1914, uloženo v mé knihovně.

 Přepis: "Vyhazujete peníze, platíte-li vysoké ceny za likéry, když můžete nejjemnější druhy lehce sobě poříditi mými extrakty. Láhev takového exktraktu s návodem na vyhotovení 5 litrů nejjemnějších rumů, benediktinky⁷, kmínky, mogadoru⁸, maraskina⁹, višňovky, ananasu, vanilky, punše, anglikánky, likeru kávového a kakaového, šartresu¹⁰, mařinky, čerta¹¹, alaše¹², borovičky, jeřabinky, slivovice, koňaku atd. - za K 1,90, 3 láhve za K 4,50, šest za K 7,50, 12 za K 13,50 franko na dobírku. Žádné nepodařeniny. - Jen pravé dodá JAN GROLICH, drogerie v Brně č. 427 (Mor.)."

Jan Grolich - petrolej na vlasy. Originál: Vlastenecký poutník 1914, uloženo v mé knihovně.

 Přepis: "Můj kosmetický petrolej na vlasy! Dělníci při zřídlech naftových a rafineriích petrolejových nikdy nejsou plešatí a vládnou veskrz bujným vlasem. Zpracoval jsem nejčistší petrolej a sestavil jsem prostředek, kterýmž se docílí při řídkém vzrůstu a vypadávání vlasů nejkrásnějších úspěchů. Můj kosmetický petrolej jest v mé drogerii "U bílého anděla", Janská ulice č. 427 k dostání. 1 láhev stojí 1 K. 6 lahví K 5,50, 12 lahví 10 korun. Poštovné zvláště. Poštou méně než 2 láhve se nezasílají. Jan Grolich, drogerie "U anděla", Brno č.427 (Mor.)"

Jan Grolich - panorámní zrcadlo. Originál: Vlastenecký poutník 1914, uloženo v mé knihovně.

Přepis: "Dopisnice a každý jiný obrázek způsobí Vašim dětem velikou radost, když u mne objednáte panorámní zrcadlo. Každý obrázek se zvětší a stane se životním. Toto panorámní zrcadlo jest zábavou pro celou rodinu a nezničitelné. Cena i s portem K 4,-, 3 kusy K 10,, 6 kusů K 19,-, 12 kusů K 37,- bez dalších výloh. - Ke každé objednávce přiloží se zdarma počet krásných dopisnic. - Zasílá Jan Grolich, drogerie »U anděla« v Brně č. 427 (Morava)."

Text zpracoval: Martin Fojtík

== Poznámky ==
¹Johann Grolich (2. června 1862 Türnau(?)-?) byl český drogista, majitel drogerie v Brně. (více info Johann Grolich. Encyklopedie dějin města Brna. [cit. 2015-28-05])
²Národnie noviny byly slovenské politické noviny, které vycházely v letech 1870-1947 v Martině a 1948 v Bratislavě tři až šestkrát týdně. Byly pokračovatelem Pešťbudínske vedomosti. (více info na slovenské wikipedii. [cit. 2015-28-05]) Odkaz na Digitalizované vydání ročníků 1914-1918.
³Vlastenecký poutník - jedná se o almanach, který vycházel od roku 1869. Zmiňované vydání je 46. ročníkem. Redakce se ujal Václav Špaček (1. srpna 1856 Praha - 1. května 1939 Praha). Vyšlo v Praze. Titulka dále obsahuje informace o vydavateli. "Majetek a tisk Cyrillo-Methodějské knihtiskárny a nakladatelství (V. Kotrba)"¹³ (Více info: Katalog Jihočeské vědecká knihovna v Českých Budějovicích. [cit. 2015-28-05])
⁴Grenadina - je sirup vyrobený z granátových jablek. Z grenadiny se dělá například Tequila sunrise. (Grenadina. Wikipedia. [cit. 2015-28-05])
⁵Kmínka - jedná se o kmínový likér. Jeho kořeny sahají do roku 1575 do Holandska, kde v Amsterdamu Lucas Bols zahájil výrobu nápoje na bázi kmínu. Odtud se rozšířil po Evropě a do Ruska. (více info na deslik.blogspot. [cit. 2015-28-05], Pozn.Na internetu se nachází mnoho receptů na výrobu kmínky.)
⁶Politura - je nátěr, který se nanáší zejména dřevo, aby se dosáhlo jeho hladké plochy a vytvořil se přiměřený lesk. (více info: Politura. Ottův slovník naučný. Wiki zdroje. [cit. 2015-28-05])
⁷Benedktinka - druh sladkého likéru. (zdroj: benediktinka, slovník cizích slov. [cit. 2015-28-05])
⁸Mogador - nahořklý likér střední síly i hustoty, barvy zelené nebo žlutohnědé. (zdroj: gastroslovník. [cit. 2015-28-05])
⁹Maraskino - je likér, původem z Dalmácie, vyráběný z plodů višně Maraska. (více info na anglické wikipedii. [cit. 2015-28-05])
¹⁰Šartres - francouzský bylinný likér se silně kořeněnou chutí. Vyrábí se z 130 horských bylin a vínovice. Recept na tento likér dostali roku 1605 mniši kartuziánského řádu od maršála Francoise ďEstrées. K jeho rozluštění ale potřebovali 150 let. (více info na wikipedii. [cit. 2015-28-05])
¹¹Čert - nahořklý žaludeční likér, tmavě hnědočervené barvy. (Zdroj: Přehled a popis druhů likérů a lihovin. [cit. 2015-28-05])
¹²Alaš - nasládlý až sladký likér často upravovaný do krémové hustoty. (Zdroj: Přehled a popis druhů likérů a lihovin. [cit. 2015-28-05])
¹³Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba - původně knihtiskárna s knihkupectvím vedená J. Zemanem. Od roku 1877 fungovala také jako vydavatelství. V roce 1891 převzal podnik Václav Kotrba starší a po jeho smrti (1895) pak jeho syn Václav (2. dubna 1871, Praha - 1. prosince 1929, Praha). (Více info: Václav Kotrba. Wikipedia. [cit. 2015-28-05])

== Zdroje ==
[1] Podrobnosti a seznam obětí. Výbuch v drogerii "U bílého anděla" J. Grolicha na Jánské ulici. Encyklopedie dějin města Brna. [cit. 2014-09-09]
[2] Národnie noviny, 6. decembra 1917. str.4. (pdf) [cit. 2014-09-09]
[3] Postal History. [cit. 2014-09-09] (V případě nefunkčnosti, odkaz na uložený obrázek ze stránky Postal history.)

Co se hrálo za války

Do rukou se mi nedávno také dostaly Vyškovské noviny¹ ze dne 9. ledna 1942. Jedná se o 2. číslo ročníku 51. Vydání stálo 90 haléřů.
Na straně číslo 7. se nachází program kin ve Vyškově, který bych chtěl v tomto článku ukázat.

Program vyškovských kin v lednu 1942. Foto: Vyškovské noviny uložené v knihovně mé paní bytné.

Přepis:
ZVUK. LIDOVÉ KINO
V sobotu 10. ledna 1942 o půl 6. a 8. hod. več. V neděli 11. ledna o 3., půl 6. a 8. hod. več. V pondělí 12. ledna o 8. hod. več. V úterý 13. ledna o 8. hodině več.
Vlasta Matulová², K. Höger³, Vl. Leraus⁴ v nejnovějším českém filmu
MODRÝ ZÁVOJ⁵
Německé titulky.
--------------------------------------------------------
Ve čtvrtek 15. ledna o 8. hodině večer
Velký švédský film
INTERMEZZO⁶
----------------------------------------------------------
ZVUK. KINO VIKTORIA⁷
V sobotu 10. ledna večer o 8. hod. V neděli 11. ledna odpol. o 3. a půl 6. hod. večer o 8. hod. V pondělí 12. ledna večer o 8. hod.
Film s napínavým dějem o hrdinech německého námořnictva
PONORKY NA ZÁPAD⁸
Německý film s českými titulky. Mládeži jsou přístupna pouza odpol. představení.
------------------------------------------------------------
Ve středu 14. ledna večer o 8. hod.
U MOŘE SE NEHŘEŠÍ (Veselá tchýně)⁹
Německý film s českými titulky

Další info k jednotlivým pojmům či filmům opět uvádím v poznámkách. Pokud v budoucnu natrefím na další staré noviny z tohoto období, tak možná z tohoto tématu udělám do budoucna seriál.

Text zpracoval: Martin Fojtík

== Poznámky ==
¹Vyškovské noviny začaly vycházet v roce 1892, na popud nátlaku proněmecky smýšlejících firem na české obyvatelstvo, které diktovaly místním, koho volit či do jaké školy umisťovat své děti, apod. O vznik novin se zasloužil Karel Albrecht (31. říjen 1861 - 29. červen 1911) - politik a zemský poslanec a také budoucí představitel Vyškova [1 - wikipedia] - na jehož popud vznikl Klub českých živnostníků. [2 - magisterská diplomová práce] V roce1942 měly noviny podnázev List Národního souručenství a vycházely každý týden v pátek odpoledne. Redakce se nacházela v knihtiskárně Františka Kusáka ve Vyškově na Velkém náměstí (Knihtiskárna byla založena v roce 1904 Františškem a Helenou Kusákovými. Kromě knih a novin vydávali také pohlednice. V květnu 1945 byla tiskárna při bombardování Vyškova zničena. O dva roky později byla vybudována nová tiskárna a '48 roce byla znárodněna. V roce 2004 oslavila Kusákova tiskárna sto let [3 - Vyškovský zpravodaj]) Za vydání a redakci odpovídal V. Střelka. Noviny vycházely do roku 1945. [4 - aleph vkol]
²Vlasta Matulová (31. říjen 1918 Židenice u Brna - 18. dubna 1989 Praha) byla československá divadelní, filmová a televizní herečka. [5 - osobnosti.cz]
³Karel Höger (17. června 1909 Královo Pole u Brna - 4. května 1977 Praha) byl významný československý herec a člen činohry Národního divadla v Praze. Dne 14. prosince 1995 byla jeho jménem nazvána jedna z ulic městské části Brno-Královo Pole. [6 - wikipedia]
⁴Vladimír Leraus (28. července 1905 Beroun - 29. června 1991 Praha) byl československý divadelní a filmový herec, účastník rozhlasového vysílání v mezinárodním jazyce esperanto "Verda Stacio". [7 - wikipedia]
⁵Modrý závoj - československý romantický/drama film z roku 1941. Režie: J. A. Holman, délka: 103 min. [8 - Více info na csfd].
⁶Intermezzo - švédský drama/romantický film z roku 1936. Režie: Gustaf Molander. V hlavních rolích: Gösta Ekman, Ingrid Bergman, Inga Tidblad, délka: 93 min. [9 - csfd]
⁷Kino Viktoria - První představení kina bylo uvedeno 15. prosince 1915. Zvukové filmy se začaly promítat od 1. června 1931. Jméno Viktoria dostalo kino během druhé světové války (v říjnu 1941), kdy vládní komisař Vyškova, sudetský němec Karl Matzal, nechal zabrat sokolské kino a přejmenoval jej. [10 - Ve stínu hákového kříže] V současné době se kino nazývá Sokolský dům. [11 - stránky kina].
⁸Ponorky na západ (originální název: U-Boote westwärts !) byl německý válečný propagandistický film z roku 1941, propagující Kriegsmarine, filmovaný v opravdových ponorkách. Režie: Günther Rittau. Účinkují: Hrají: Carsta Löck, Ilse Werner, Karl Dönitz, délka: 48 min. [12 - wikipedia, 13 - csfd] ke shlédnutí na youtube.
⁹U moře se nehřeší (originální název: Wenn du eine Schwiegermutter hast) byl německý film z roku 1937. Režie: Joe Stöckel. Hrají: Ida Wüst, Suse Graf, Mady Rahl. Délka: 100 min. [14 - imdb]

Z černé kroniky (Ze starého tisku - 6. díl)

Tentokrát chci ukázat, jak také mohla v novinách vypadat černá kronika. Článek, který představím, pochází z týdeníku Hlasy z Hané¹, který jsem dostal k nafocení zapůjčený od mé paní bytné v Brně.
Toto konkrétní číslo bylo vydáno v sobotu 14. ledna 1939 v Prostějově. Jednalo se o číslo 2. ročník 57. Cena výtisku byla 50 haléřů.

Přepis: "Černá kronika. Židovský býv. majitel losové prodejny v Prostějově Ludvík Zwillinger²je žalován stát. zastup. pro 255 losových podvodů. Takovým způsobem podvedl i mnoho poměrně chudých občanů až o 4000.000 Kč. - Při bruslení upadla úřed. R. Žvátorová a zlomila si ruku. - 81letý krejčí C. Kaplánek z Dol. Otaslavic³na náledí upadl a zlomil si žebra. - 3letá Milada Bílková z Prostějova byla v jedné holírně pokousána psem v obličeji. - Velkoobchodníku Boh. Zbořilovi z Prostějova byla odcizena z auta pokladnička s 12.000 Kč na hotovosti a vkladní knížka."

Černá kronika. Hlasy z Hané 14. leden 1939. Originál uložen v knihovně mé paní bytné.

Oproti dnešním zprávám jsou některé zmiňované události spíše úsměvné. Nějak si neumím představit, že by se v dnešních novinách objevily informace, že si ten a ten někde zlomil ruku. Navíc by v dnešní době nebylo ani možné uvést celé jméno dítěte. S podobným způsobem psaní se tak setkáme asi už jen v archivech.

Zajímalo by mne ale, jestli obvinění židovského majitele prodejny nebylo vyvoláno uměle dobou.

Autor: Martin Fojtík

== Poznámky ==

¹Hlasy z Hané - týdeník, který vycházel v Prostějově od roku 1882 do roku 1939. Jedním ze šéfredaktorů byl například Václav Horák (15. června 1863 Stolany u Chrudimi - 4. červen 1931 Prostějov) (vedení redakce se ujal 1894) [1]. Mezi odpovědné redaktory dále patřili Josef Kratochvil (29.listopadu 1850-?) (v redakci byl od roku 1882 - 1888) [2], Bohumír Knechtl (7. ledna 1864 Červený Újezd - 16. června 1936 Olomouc) (redaktorem v Hlasech z Hané byl od roku 1888. V roce 1892 ale převzal redakci Pozor) [3], Čenek Stražný.[4] Odpovědným redaktorem tohoto konkrétního čísla byl Josef Sacher. Od roku1901 byly noviny tisknuty v tiskárnách Václava Horáka [1].

²Ludvík Zwillinger (narozen 18. dubna 1880) byl v období druhé světové války spolu s dalšími židovskými obyvateli nejprve deportován do Terezína (transport AAm, č. 39 (04.07.1942 Olomouc -> Terezín)) a odtud poté do Osvětimi, kde také zahynul (transport Ds, č. 1054 (18.12.1943 Terezín -> Osvětim)) (odkaz).
³Krejčí v Dolních Otaslavicích. Před druhou světovou válkou byla obživa v Otaslavicích (které se skládaly ze dvou na sobě závislých obcích - Dolních a Horních Otaslavicích) odkázána hlavně na práci domácích krejčích, kteří pracovali pro prostějovské konfekcionáře (asi 70%). Druhá část obyvatel se věnovala zemědělství (odkaz).

Řidička (Ze starého tisku - 5. díl)

Když jsem ještě bydlel na Vsetíně a pracoval v novinách, často jsem chodil do místního okresního archivu¹, v mailu jsem našel jednu fotku, na které jsem vyfotil článek z týdeníku Noviny z pod Radhoště². Datum vydání je 30. června 1928 a hlavní zprávy se týkaly návštěvy regionu prezidentem T.G. Masarykem³.

Zaujal mne v nich tenkrát článek z černé kroniky s titulkem Automobilová nehoda.

Přepis: "Automobilová nehoda. Minulý týden ve čtvrtek jel pan předseda silniční správní komise Cibulec prohlížet silnici směrem k Bystřici p.H., zde je vše v pořádku pro příjezd pana presidenta. Před Bránkami naproti zemského statku jelo proti auto, řízené ženou, která ovšem myslila, že pro ni neplatí předpisy o vyhýbání; jednoduše jela prostředkem silnice. Následek byl ten, že auto páně Cibulcovo, chtíc se vyhnouti srážce, vyhnulo celou šířkou vozu na silniční banket, vjelo do příkopu a převrhlo se. Pan Cibulec byl vymrštěn a vletěl do ovsa, p. Bogner, který seděl vedle, zůstal v převrženém autu bez sebe, zraněn na hlavě. - Nyní oba pánové se již zotavili ze zranění dosti vážných. - Máme zato, že by té paní nebo kdo to byl, lépe v ruce svědčila vařeka a metla, než volant. Rozumí-li své domácnosti tak, jako automobilu - ubohý muž!"

Automobilová nehoda. Originál novin je uložen ve Státním okresním archivu Vsetín

Nelze si nevšimnout komentáře tehdejších novinářů, který je z dnešního pohledu hodně politicky nekorektní. Kdyby tímto způsobem psali také v současnosti, určitě by se museli velice často omlouvat mnoha bojovnicím za ženská práva či feministkám. Pokud ale nepatříte mezi osoby háklivé na jakoukoliv korektnost, bude i vám připadat komentář vtipný,

Autor: Martin Fojtík

== Poznámky ==
¹Státní okresní archiv Vsetín - odkaz na stránky tady.
²Noviny z pod Radhoště byly týdeník vycházející "každý pátek s datem následujícího dne". Tohle konkrétní vydání mělo cenu 60 haléřů. Noviny byly vydávány ve Valašském Meziříčí v letech 1897-1941. V čele redakce stál například Eduard Kavan (wiki), (odkaz na MZK). Majitel a vydavatel byl Antonín Demel (odkaz).
³Tomáš Garrigue Masaryk  (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány) první československý prezident. (Více info tady.)

Staré reklamy - Zubní pasta Thymolin

Tentokrát přidávám článek z dalšího mého blogového seriálu o starých reklamách.
Jako první to bude reklama na zubní pastu Thymolin.

Thymolin je značka zubní pasty, kterou od roku 1925 vyráběla pražská firma Schnöbling¹. Ve '48 roce byla značka zabavena a v roce 1951 ji získal národní podnik Setuza²v Ústí nad Labem. Před lety byla její výroba přesunuta do Olomouce.[1],[2] V roce 2005 došlo k prodeji značky Thymolin britské farmaceutické firmě GlaxoSmithKline (GSK)³.[3],[4]

Reklama na Thymolin z roku 1940. Foto: kalendář Vincentinum 1941⁴

Přepis reklamy: Thymolin na zuby
Účinná, úsporná, bohatě pěnící zubní pasta.

Jedním z tvůrců reklam pro Thymolin byl například Josef Týfa⁵.[5] Známý je také kašpárek v podání Vojty Mertena⁶, který účinkoval v reklamě na zubní pastu pro děti.[6]

Firma Thymolin také vydávala reklamní knihy pro děti, jako například Kterak přišel čertík mladý o půl kila čokolády... Rozmarný výstup pro Kašpárka a čerta[7], Dnes hrajeme divadlo: Tři veselé výstupy pro děti[8] a další.

Thymolinu využívala ke své propagaci prvorepubliková československá armáda. K zubní pastě přikládala propagační materiály.[9]

Autor: Martin Fojtík

== Poznámky ==
¹Firma Schnöbling - farmaceutická firma založena PhMr. Františkem Schnöblingem (1848-1914) při lékárně na pražském Malém náměstí. Po svém otci firmu převzal syn stejného jména (1885 - 1949 Praha), který ji podstatně rozšířil. (Olšanské hřbitovy. Prokopské listy. 04/2008. [cit. 2015-24-05])
²Setuza je společnost se sídlem v Ústí nad Labem, která se zabývala především zpracováním olejnin. Podnik založen 6. července 1848 sedlákem, řezníkem a uzenářem Georgem Schichtem. Ve '46 roce došlo k jeho znárodnění. O pět let později (1951) byl podnik přejmenován na Severočeské tukové závody (stz, později též SETUZA). Nadále však vyráběl mýdla s jelenem, tuk Ceres či mýdla Elida. Ve stejném roce Národní podnik Setuza převzal také značky některých znárodněných firem, jako třeba zubní pasty Odol a Thymolin nebo vodu po holení Pitralon. (více info wikipedia.[cit. 2015-24-05])
³GlaxoSmithKline (GSK) je nadnárodní korporace sídlící v Londýně ve Spojeném království a podnikající v oblasti léčiv, vakcín a potravinových doplňků. (více info wikipedia. [cit. 2015-24-05])
⁴Kalendář Vincentinum - Kalendář vydalo Vincentinum, dům milosrdenství v pražském Břevnově na podporu svých chudých nemocných). Redaktorem pro vydání na rok 1941 je J. Hudek. Vincentinum je charitativní zařízení, které je pojmenováno po svatém Vincencovi z Pauly (24. dubna 1581 Pouy u Dax, Gaskoňsko - 27. září 1660 Paříž), zakladateli řádu a patronovi všech charitativních zařízení, sirotčinců a nemocnic. Založeno bylo 1. listopadu 1889 v Praze Spolkem svatého Vincence z Pauly (v našich zemích založen roku 1876), jehož předsedou byl v té době Karel Ervín hrabě Nostitz z Reinecků (mimo jiné také komoří císaře Františka Josefa I.). Sídlo se nejprve nacházelo na Starém městě pražském v Husově ulici. 14. listopadu 1890 se však stěhovalo do zakoupeného domu v Holešovicích - Bubnech. O šest let později ( 6. června 1899) se Vincentinum opět stěhovalo. Tentokrát do bývalého letohradu hraběte Pöttinga v Břevnově, kde setrvalo až do roku 1951, kdy o budovu dostala zájem armáda a Vincentinum se tak 19. března 1951 přestěhovalo do Šternberku. (Historie Vincentina - poskytovatele sociálních služeb Šternberk. Vincentinum.cz. [cit. 2015-24-05]. Dostupné online.)
⁵Josef Týfa (5. prosince 1913 Běloves - 19. ledna 2007) byl přední český typograf a písmař. Působil také jako reklamní grafik, navrhl několik poštovních známek. (více info wikipedia. [cit. 2015-24-05])
⁵Vojta Merten vlastním jménem Vojtěch Bartůšek (28. srpna 1895 Praha - 17. června 1945 Praha) byl český umělec, proslulý rolí Kašpárka. (více info na csfd.)

== Zdroje ==
[1] - Badatelna.eu [cit. 2015-24-05]
[2] - KRSEK, Martin. Odol.17. září 2010. Rozhlas.cz [cit. 2015-24-05]
[3] . MAŘÍK, Martin. Setuza prodala zubní pasty, Fluora je Britů. 11. říjen 2005. Marketing a Media [cit. 2015-24-05]
[4] - Výpis informací k ochranné známce Thymolin.[cit. 2015-24-05]
[5] - Týfa. CojeCo.cz [cit. 2015-24-05]
[6] - O nás. Merten dental [cit. 2015-24-05]
[7] - KTERAK PŘIŠEL ČERTÍK MLADÝ O PŮL KILA ČOKOLÁDY... Antikvariát Pražský almanach. [cit. 2015-24-05] (Screenshot stránky, protože nevím, jak dlouho tam odkaz vydrží funkční)
[8] - Dnes hrajeme divadlo: Tři veselé výstupy pro děti. Google books. [cit. 2015-24-05]
[9] - SUCHÁNEK, Jiří. Československá armáda v médiích a propagandě v dobách ohrožení republiky. Nezradime.cz [cit. 2015-24-05]

Housle ze zákopů

Když už sem dávám různé zajímavosti, musím zmínit taky něco, k čemu jsem se dostal v prosinci minulého roku (2014), 

Při pročítání starých novin jsem v ranním vydání brněnské Rovnosti ze dne 3. února roku 1916 (číslo 53.) na čtvrté straně narazil na jeden článek.

Rovnost - 3. únor 1916, číslo 53,, str.4. Sken: digitální knihovna Moravské zemské knihovny

Tady přepis: "Voják v zákopech vyřezal si housle. Z Kroměříže¹ se oznamuje: Zdejší závod hudebními nástroji vystavuje jistě zajímavou zvláštnost: housle, jež si v zákopech obyčejnou čtyřhaléřovou kudlou vyřezal vojín, Slovák, pro své obveselení. Mají zcela dobrý zvuk. Na Štědrý večer hrál Slovák na ně důstojníkům, jimž se housle tak zalíbily, že je koupili a věnovali svému veliteli, podplukovníku Žunkovičovi."

Nedalo mi to a chtěl jsem proto zjistit, jestli v Muzeu Kroměřížska² nemají o houslích nějaké info. Po dvou dnech mi odpověděl tamní historik Mgr. Petr Pálka: "[...]v našem muzeu se dokonce nacházejí uvedené housle pod př. č. 4661, Městskému muzeu v Kroměříži je daroval major Žunkovič [...]

Na zadní straně je jednak osvětlují vlastnoruční vpis Žunkovičův, jednak tužkou uvedena datace a lokalita: Vánoce 1915, ruské válečné bojiště, Volyň³, Norenzyn. Věnování a jména dárců částečně už nečitelná.

Martin Žunkovič⁴ nar. 1860 ve Slovinsku v Ptuji⁵ byl ve své době známým pisatelem a vydavatelem prací o slovanských runových nápisech. R. 1907 vyšla v Kroměříži třeba jeho knížka Kdy byla střední Evropa Slovany osídlena? - Příspěvek k vyjasnění bludů dějepisců a učenců"

Ke zprávě dokonce připojil fotografie oněch houslí.

Housle vyřezané v zákopech první světové války. Foto poskytl: Mgr. Petr Pálka

V Muzeu Kroměřížska jsou housle uloženy pod přírůstkovým číslem 4661. Foto poskytl: Mgr.Petr Pálka

Jen škoda, že nepřipojil také fotku zadní strany. (Ve zkrácené podobě jsem tento příspěvek zveřejňoval na fóru stránek zákopy.cz - zde.)

Autor: Martin Fojtík

== Poznámky ==
¹Kroměříž - německy Kremsier, je okresní město ve Zlínském kraji. (Více info zde.)
²Muzeum Kroměřížska - tady jenom přidám odkaz na stránky muzea - Muzeum Kroměřížska.
³Volyň - označení pro historickou oblast na dnešní severozápadní Ukrajině. Leží mezi řekami Prypjať a Západní Buh, severně od Haliče a Podolí. Je jedním z prvních území osídlených Slovany.(Více info zde.)
⁴Martin Žunkovič - kromě informací, které poskytl Petr Pálka, je více info k vidění zde na slovinské wikipedii.
⁵Ptuj - je město ve slovinském Dolním Štýrsku u hranic s Chorvatskem.(Více info zde.)

Mobilisace žen (Ze starého tisku - 4. díl)

V dalším díle opět představím jednu příhodu z období 1. světové války. Tentokrát jde o vtipnou historku, jak chtěl muž vydělat na své ženě.

Článek se objevil ve třetím čísle 32 ročníku deníku Rovnost, které vyšlo v úterý 4. ledna 1916 ráno. Tehdy měly noviny podtitul Zemský orgán českoslovanské strany sociálně-demokratické na Moravě. Kromě toho, že se jednalo o deník, měly tyto noviny ranní a večerní vydání, proto zmiňuju za rokem taky ráno.

Na straně číslo 5 je tahle zpráva:
"Chtěl nechat mobilisovat svoji ženu. Chtěl nechat mobilisovat svoji ženu.Do redakce »Gazety Podhalaňsk鹫 dostavil se v těchto dnech starý gazda, aby si vyžádal bližších informací o tak zvané mobilisaci žen. Přivedl s sebou mladou ženu a dychtivě se ptal, je-li pravdou, že mu nejen babu vezmou, nýbrž dostane-li dokonce vyživovací podporu. Informace jichž se mu dostalo, staříka nikterak nepošeily."

Chtěl nechat mobilisovat svoji ženu. Sken: Digitální knihovna Moravské zemské knihovny.

Autor: Martin Fojtík

== Poznámky ==
¹Gazeta Podhalańska - polský magazín věnující se regionům Podhale, Spišy a Oravě. V letech 1913 až 1935 byl vydávaný jako týdeník. V letech 1946 a1947 pak vycházel každé dva týdny. Redakce se nacházela Nowym Targu. (zdroj: polská wikipedia - Gazeta Podhalańska. [cit. 2015-24-05])

Ve vlaku (Ze starého tisku - 3. díl)

Do dalšího dílu seriálu Ze starého tisku jsem vybral dva články z brněnského deníku Rovnost.¹ Tentokrát opustím mrtvoly a zaměřím se na příhody z vlaků v období 1. světové války.

První pochází z pětadvacátého čísla 32. ročníku deníku Rovnost, které vyšlo 17. ledna 1916 večer. Na 4. straně nachází tento článek: "Políček v pravý čas. Časopis »Vorwärts²« píše: Ve vlaku jedoucím z Adelebsenu³do Göttingen⁴jela též jistá paní, která se chlubila, že má teď peněz dost zásluhou svého muže, jenž je důstojnickým zástupcem a že co se jí týče, může válka trvat, jak dlouho chce. V tomtéž kupé sedící voják vstal po těchto slovech rozzlobeně a vyťtal oné paní takový políček, že jí klobouk vyletěl oknem ven. Jistý spolujedoucí pán dal vojákovi v uznání za tak rychlé »vykonání spravedlnosti« deset marek⁵."

Políček v pravý čas. Sken: Digitální knihovna Moravské zemské knihovny

Další den (18. ledna 1916 - číslo 27, strana 4, večerní vydání) se v Rovnosti nacházel tento článek.
Přepis: "Surovec. »N.W.J.« vypravuje: K Hamburku⁶ přijížděl vlak, jímž jel vysloužilec s umělou nohou. Když na chvíli povstal, aby vyhlédl z okna, zasedl mu jiný cestující místo. »Pusťte mne na mí místo«, žádal voják, »granát mně utrhl nohu.« - »Tak jste ji tam nemusel strkat«, odpověděl však surovec a zůstal sedět. Celého oddílu se zmocnilo rozechvění nad takovou bezcitností a jistý silný muž, chopiv bezcitu za límec, vyhodil ho z vagonu za všeobecné pochvaly cestujících."

Surovec. Sken: Digitální knihovna Moravské zemské knihovny

Tématicky by k těmto příhodám pasoval vtip, který jsem zahlédl na internetu.

"Americký námořník prochází jedoucím vlakem a marně hledá volné místo. Pouze v jednom kupé zahlédne dobře oblečenou, důležitě se tvářící francouzskou paničku, která má na sedadle vedle sebe položeného malého pudla.
Námořník se dámy zeptá:
"Madam, mohl bych se posadit na toto místo?"
Francouzka na námořníka ani nepohlédne, jen pokrčí nos, sešpulí rty a pisklavým hlasem pronese:
"Vy Američani jste tak nevychovaní. To sedadlo přece patří mé malé Fifince!"
Mariňák se zatváří zklamaně, ale přesto projde celý vlak ještě jednou. Opět marně. Vrátí se tedy do kupé s Francouzkou a jejím psíkem a otáže se znovu:
"Madam, nezlobte se, potřeboval bych se posadit. Mám za sebou dlouhou cestu a opravdu jsem velmi unavený."
Dáma si odfrkne:
"Nejenže jste vy Američané nevychovaní, vy jste také nesmírně arogantní!"
Po této odpovědi to už Američan nevydrží, popadne pudla a vyhodí jej otevřeným oknem ven.
Madam začne ječet:
"Co si to dovolujete, vy násilníku?! Okamžitě zachraňte mou Fifinku nebo na vás zavolám stevarda! Já vás předám policii, dostanete trest smrti!"
Jakmile dáma nabírá po chvíli ječení dech k dalším výkřikům, ozve se anglický džentlmen sedící v rohu kupé a distingovaně říká:
"Pane, vy Američani máte sklon dělat věci naprosto opačně. Nejenže držíte vidličku v jiné ruce a jezdíte po nesprávné straně silnice, ale teď jste dokonce vyhodil z vlaku nesprávnou čubku."

Místo nějakého závěru ještě přidám fotografii parní lokomotivy, při doplňování zásob vody, na které pracoval můj děda Martin Fojtík (na fotce dole). Jednalo se o lokomotivu řady 434 (konkrétně 434.2241), která měla za sebou přídavný vagon 516.0514. Více podrobností zmíním v článku, kde tuhle fotku ukážu kolorovanou.

Doplňování vody. Foto: rodinný archiv

Autor: Martin Fojtík

== Poznámky ==
¹Rovnost - První číslo vyšlo 20. srpna 1885, bylo zdarma. Další čísla stála 5 krejcarů. Noviny zpočátku vycházely vždy první a třetí čtvrtek v měsíci, od roku 1905 pak jako deník. Pod názvem Rovnost vycházely do roku 1991. V současné době je součástí značky Deník a vychází pod názvem Brněnský deník Rovnost. (zdroj: Wikipedie-Brněnský deník, [cit. 2015-24-05])
* Rovnost, Zemský orgán českoslovanské strany sociálně-demokratické na Moravě. 1916. Vycházel dvakrát denně, o půl páté ráno a po třetí hodině odpoledne. Redakce se nacházela v Brně, na Cejlu číslo 21. Jedno vydání stálo od 4 do 8 haléřů. (Zdroj:Rovnost na kramerius.mzk.cz, [cit. 2015-24-05])
² Vorwärts - je časopis německé Sociálnědemokratická strana Německa (SPD - Sozialdemokratische Partei Deutschlands). Byl založen v roce 1876 a byl publikovaný denně. V současnosti vychází jednou měsíčně a je rozesílán všem členům SPD. (zdroj: anglická Wikipedie - Vorwärts, [cit. 2015-24-05])
³ Adelebsen je město v Dolním Sasku v Německu. Narodil se zde gynekolog Ernst Gräfenberg, který objevil bod G. (zdroj: anglická Wikipedie - Adelebsen, [cit. 2015-24-05])
⁴Göttingen (česky Gotinky) je město v Dolním Sasku v Německu. Proslulo díky univerzitě Georg-August-Universität. (zdroj: Wikipedie - Göttingen, [cit. 2015-24-05])
⁵ Marka je bývalá německá měna. V období první světové války se označovala jako papiermark. Z důvodu úpadku Marky začaly banky tisknout papírové peníze, zvané Darlehnskassenscheine, které byly v oběhu společně s bankovkami. V roce 1923 byla měna nahrazena Rentenmarkou.(zdroj: anglická Wikipedie - German Papiermark, [cit. 2015-24-05])
⁶ Hamburk (německy Hamburg) je druhé největší město Německa a jeho největší přístav. (více info na wikipedii - Hamburk, [cit. 2015-24-05])

Seriál 1864

Když už teda přemisťuju některé články ze starého blogu sem, tak musím zmínit dánský válečný seriál s názvem 1864. Pro mě je tento seriál o to osobnější, že jsem k němu dělal české titulky. (Pro zájemce jsou ke stažení tady.)

Plakáty k seriálu 1864.Autor:Miso Film a Danmarks Radio

Jednalo se o nejdražší seriál v historii dánské kinematografie, stál v přepočtu 643 milionů korun.[1] Natočen byl k příležitosti 150. výročí Dánsko-Německé války (nebo také Druhé šlesvické války)¹na motivy knih Slagtebænk Dybbøl a Dommedag Als od dánského historika, novináře a spisovatele Toma Buk-Swientyho². Režie a scénáře se ujal Ole Bornedal³. Hudbu složil americký skladatel Marco Beltrami⁴.

Obaly knih, které inspirovaly vznik seriálu. Autor:vydavatelství Gyldendal

 Natáčení se konalo v koprodukci s Českou republikou. Točilo se tak i na českých lokalitách, například v bývalém vojenském prostoru Milovice [2] nebo interiér Národního muzea [3] či státní zámek Libochovice, který je vydávaný za knížecí palác ve Šlesvicku (ve skutečném knížecím paláci se v současné době nachází zemský archiv Šlesvicka-Holštýnska⁵). Filmování se účastnil početný český štáb, včetně kaskadérů (odkaz na článek s českým šermířem Mirkem Horáčkem, dublérem postavy Johana, ztvárněného Sørenem Mallingem⁶). Řada Čechů se objevila i mezi herci. Nejvýraznější roli získala Eva Josefíková⁷, která ztvárnila němou cikánskou dívku Sofii.

Promo fotka k seiálu. Autor: Miso Film a Danmarks Radio

Zajímavost
Český kovář Milan Postrach vyrobil pro filmaře dvě repliky pruských děl, které pak v seriálu pomocí počítačových efektů naklonovali. Originál se nabíjel zezadu a vážil 1,5 tuny, spolu s lafetou pak 4 tuny, proto jej musel táhnout několik koní. "Dělo bylo původně rakouské, územně patří do josefovské pevnosti. Protože Rakušáci prodali licenci Prušákům, ti přebarvili žlutou na modrou, přidali nějaké detaily a teď je dělo vlastně pruské." Po skončení natáčení měly být repliky děl věnovány josefovské pevnosti v Jaroměři.[4]

Autor: Martin Fojtík

== Poznámky ==
¹ Dánsko-německá válka - vojenské střetnutí Německého spolku s Dánskem o území Šlesvicka. Válka začala 1. února 1864 pruským vpádem do Šlesvicka a skončila 30. října téhož roku Vídeňskou mírovou smlouvou, na jejímž základě bylo sporné území postoupeno Prusku a Rakousku. (Zdroj: wikipedia)
² Tom Buk-Swienty (19. červenec 1966 Eutin, NSR) je dánský spisovatel, novinář a historik. (Více info na dánské wikipedii)
³ Ole Bornedal (26. května 1959 Nørresundby, Dánsko) je dánský režisér a scénárista. (čsfd)
⁴ Marco Beltrami (7. října 1966 New York, USA) je americký skladatel a herec. (čsfd)
⁵ Zemský archiv Šlesvicka-Holštýnska (německy:Landesarchiv Schleswig-Holstein) je bývalý knížecí palác ve Šlesvicku. (odkaz na německou wiki)
⁶ Søren Malling (3. února 1964 Kjellerup, Dánsko) je dánský herec. (čsfd)
⁷ Eva Josefíková (3. února 1990 Uherské Hradiště, Československo) je česká herečka. (čsfd)

== Zdroje ==
[1] imdb - estimated budget [online], [cit. 2015-24-05]
[2] ZÁZVORKA, Jiří:Nejdražší televizní seriál v dánské historii se natáčí v Milovicích. Týden.cz, 2.7.2013. [online], [cit. 2015-24-05]
[3] Dánský rok 1864 v Česku pomalu končí, ČT24, 14.7.2013 [online], [cit. 2015-24-05]
[4] MUDROVÁ, Jana:Modrá děla si zahrají ve filmu, vyrobil je kovář Milan Postrach. Krkonošský deník, 10.4.2013. [online], [cit. 2015-24-05]

Napaden vlky (Ze starého tisku - 2. díl)

I ve druhém díle ze starého tisku zůstanu u černé kroniky. Tentokrát jsem vybral článek z nedělní přílohy Moravské orlice ze dne 3. ledna 1892. V něm se dozvíme, jak mohlo dopadnout takové setkání s vlčí smečkou.

Opět nejprve přepis: "Děsná smrt. Z Běliny¹ se oznamuje dle "Bosn. Post" strašlivý případ. Před několika dny byl pozorován před domem Milana Stanšiče pes, jenž ohlodával kus lidského lýtka a toto také až do kosti sežral. Strážníci pátrali po příčině tohoto strašného zjevu a našli nedaleko domu pod stromem jiné lidské kosti a rameno. Pátralo se dál a tu se v nedalekém lese přišlo na mužskou lebku, košili a části oděvu. Dle těchto zbytků bylo poznáno, že strašlivou smrtí zahynul slaboduchý Hafiz Sehič z Běliny. Týž se zdržel předešlé noci dlouho v kavárně a vydal se v noci na svou obvyklou obchůzku krajinou. Není pochyby, že byl vlky přepaden a sežrán. Nedaleko místa, kde byla nalezena Sehičova lebka, byly pozorovány také na stromech stopy vlčího řádění. Patrně vylezl ubožák před vlky na strom, ale nemoha výše, byl dravci chycen za nohy a stržen k zemi. Psi potom roznesli zbytky jeho po celém okolí."

Děsná smrt. Sken: Digitální knihovna Moravské zemské knihovny

Text zpracoval: Martin Fojtík, foto: převzato ze zdigitalizovaného vydání Moravské orlice na stránkách kramerius.mzk.cz

== Poznámky ==
¹Bělina - v současnosti Bijelina je město v severovýchodní Bosně a Hercegovině. Jméno Bijelina poprvé zmíněno v roce 1446, používáno bylo ale až po roce 1918. V době, kdy město patřilo pod Rakousko-Uhersko se nazývalo Bělina, Bílina či Bjelina. Více info zde.

Dítě v bochníku chleba (Ze starého tisku - 1. díl)

Na starém blogu jsem měl takový seriál, kam jsem umisťoval zajímavé novinové a jiné články ze starého tisku. Takže tady je první příspěvek na tohle téma.

Jedná se o článek z novin Moravská orlice¹, který vyšel v rubrice Denní zprávy dne 1. ledna 1892 na druhé straně. Popisuje událost, která je jak vystřižená z nějakého hororového příběhu.

Nejprve přepis: "Mrtvola dítěte v bochníku chleba. O děsném zločinu dochází zpráva z Pešti². Jistý hodinář nalezl na smetišti bochník chleba, který zanesl domů. Když ho rozřízl, nalezl v něm rozřezanou mrtvolu novorozeného děcka. Policejním vyšetřováním bylo zjištěno, že malá mrtvola byla nejdříve na kusy rozřezána a upečena, pak do těsta zadělána a v bochníku upečena. Policie je pachateli tohoto příšerného zločinu již na stopě."

A teď ještě sken článku.

Mrtvola dítěte v bochníku chleba. Sken: Moravské orlice - digitální knihovna MZK

Tak si říkám, že filmoví scénáristé mají stále co dělat, aby se při psaní kriminálních případů přiblížili těm nejstrašnějším zločinům.

Text zpracoval: Martin Fojtík

== Poznámky ==
¹Moravská orlice - moravské noviny, které vycházely v letech 1863-1943. (Noviny jsou k přečtení na  stránkách digitální knihovny Moravské zemské knihovny (MZK). Je tam volně k přečtení řada novin, časopisů a knih, které ale podle zákona musí být starší 70 let, jinak jsou přístupné pouze na počítačích v MZK. Odkaz http://kramerius.mzk.cz/) Více info zde.
²Pešť - dříve samostatné město, ale v roce 1873 sloučeno s Budínem a Starým Budínem v Budapešť. Nachází se na levém břehu Dunaje. (Více info zde.)

Červená Karkulka trochu jinak

Jak jsem zmiňoval v příspěvku o sobě, tak taky rád kreslím. Takže se tu občas budou objevovat i mé kresby. Jako první tu zveřejním můj pokus o ztvárnění Červené karkulky.¹ Při práci jsem se inspiroval touhle fotografií.

Fotil jsem v průběhu kreslení, takže tady to je.
Jako první jsem se zaměřil na tvář a čepec.

První zastavení. Autor: Martin Fojtík

Pak jsem si rozvrhl, jak pokračovat dál.

Druhé zastavení, Autor: Martin Fojtík

Dále jsem přidal korzet a chystal se dodělat plášť, sukni a levou ruku (z našeho pohledu pravou) s košíčkem. 

Třetí zastavení. Autor:Martin Fojtík

 Musel jsem upravit opasek a rozhodl se, že košík kreslit nebudu. Místo toho přikreslím do pozadí stromy.

Čtvrté zastavení. Autor: Martin Fojtík

Během kreslení jsem si uvědomil, že by Karkulka měla mít spíše plášť s kapucí. Rukávy jsem tedy trochu zamaskoval.

Páté zastavení. Autor: Martin Fojtík

Teď už zbývalo jen vybarvit,

Šesté zastavení - vybarveno. Autor: Martin Fojtík

Poslední vyladění pomocí photoshopu a textury, kterou jsem stáhnul z těchto stránek.

Hotovo. Autor:Martin Fojtík.

A to je vše. Pokud by měl někdo zájem vidět moje další kresby a fotky, tak jsou na mém deviantart profilu.

Autor: Martin Fojtík

== Poznámky ==
¹Červená karkulka - pohádková postava poprvé zapsána Charlesem Perraultem. Známější je však z verze pohádek bratří Grimmů. (více info zde.)

Vybarvování černobílých fotek - prapraprarodiče František a Anna se synem

První příspěvek (kromě článku O mně) se týká něčeho, co se teprve učím. Vybarvování černobílých fotografií. Pro můj první pokus jsem použil fotku z rodinného archivu, na které jsou mí praprarodiče František a Anna Šafaříkovi z Valašské Polanky se svým synem Josefem.

Foceno v roce 1916. Foto: rodinný archiv

Nejprve něco málo k dospělým osobám na fotce.
Ve vojenské uniformě ve službách Rakousko-Uherska je můj prapraděda František Šafařík (narozený 18.1.1875). Jeho rodiči byli Karel Šafařík a Veronika Muchová, rozená Muchová z Valašské Polanky.
Dle vyprávění příbuzných byl odeslaný na Italskou frontu¹, kde 1.11. 1916 padl. Jeho jméno je zmíněno u památníku obětí I. světové války ve Valašské Polance. (Náhled zde.)
Podařilo se mi jeho záznam dohledat také v kartotéce padlých. Narukoval k "bývalému domobraneckému pěšímu praporu číslo 42."
Datum úmrtí je zde stanoveno na 31. října 1916, místo úmrtí východní Šoberhöhe. To by měla být hora ve Slovinsku v okolí vesnice či městečka Vrtojba. (To tedy znamená, že zemřel během prvního dne 9. bitvy na Soči.²)
Pohřben je v místě, kde padl. V kartě je k tomuto údaji poznámka "šachta", což by mohlo znamenat, že k pohřbení padlých použili nepoužívanou šachtu, kterou zasypali.
Tady ještě přikládám kartu padlého.

Karta padlého - František Šafařík. Zdroj: Vojenský ústřední archiv Praha

Vedle něho stojí praprababička Anna Šafaříková (narozena 17. února 1871) za svobodna se jmenovala Žáková a žila ve Valašské Polance v domu číslo 37. Jejím otcem byl sedlák Josef Žák, matka Terezie za svobodna Kašparová. Ve vesnici působila jako porodní bába. Osvědčení pro tuto činnost získala při odborném kurzu v Olomouci. Měla celkem devět dětí a zemřela v červnu 1941, kdy jí bylo 70 let. [1]

Fotku jsem upravil pomocí programu Photoshop CS6 a tady je výsledek.

Obr,1. Vybarveno. Autor vybarvení:Martin Fojtík, foto: rodinný archiv

Pro barvu uniformy jsem zvolil takový odstín, aby se co nejvíc blížila skutečné rakousko-uherské uniformě. Ostatní věci na fotce jsou má představa, jaké barvy na sobě mohli mít,

Tady ještě jednou obě verze pro srovnání vedle sebe.

Porovnání. Foto: Rodinný archiv. Vybarvení: Martin Fojtík

== Aktualizace 11.6. 2015 ==
Byl jsem upozorněný, že v roce 1915-1916 došlo ke změně barvy uniformy z takzvané štičí šedi (Hechtgrau) na polní šeď (Feldgrau),
Takže  tady ještě verze v polní šedi.

Uniforma v barvě feldgrau. Vybarvení: Martin Fojtík

== Nová aktualizace 8. 9. 2015 ==
Ještě doplním něco málo o uniformě. Prapraděda má oblečené polní sako M.1908. Pravděpodobně taky polní kalhoty M.1908. Nechybí ani kožené kotníčkové boty pro pěchotu. U krku můžeme vidět černý nákrčník s bílým okrajem. U pasu má kožený opasek se sponou M.1888. [2.]

Autor: Martin Fojtík

== Poznámky ==
¹Italská fronta - jedna z hlavních front I. světové války. Rakousko-uherské vojska zde bojovala proti italským. Více info zde.
²9. bitva na Soči - probíhala ve dnech 31.10. - 4.11. 1916, během těchto pěti dní ztratily Rakousko-Uherské síly 11 tisíc vojáků. Více info zde.

== Literatura ==
[1.] KORABÍK, Petr (1996): Valašská Polanka rodná naša dědina. Obecní úřad Valašská Polanka. str.211
[2.] Výstrojní součásti příslušníka Rakousko-Uherského pěšího pluku. (Online:forum.valka.cz)