pondělí 19. června 2017

Kakao u nás (1. díl)

Před nedávnem jsem od kamarádky dostal německy psanou knížku o kakau. Jedná se o Handbuch der Kakaoerzeugnisse od Heinricha Finckeho [1], která vyšla v Berlíně v roce 1936 u nakladatelství Julius Springer.
A tak jsem se rozhodl pohledat ve starých novinách reklamy na kakao, které tady představím. Bude se jednat pouze o výběr z dobového tisku a do budoucna přidám další.

Na úvod zmíním informace o dovozu kakaa do našich zemí, který je mimo jiné i v už zmiňované knize.
V dobách Rakousko-Uherska bylo za rok 1902 dovezeno do říše 1 812 200 kilogramů kakaových zrn. V roce 1903 to bylo 2 032 400 kilogramů kakaových zrn.V následujících letech se dovoz zvyšoval. V letech 1909/13 bylo do Rakouska přivezeno ročně 5 560 000 kilogramů kakaa (plus Uhersko mělo za stejné období 568 000 kilogramů kakaa). Dále se v mě dostupných statistikách objevuje už Československo, kdy v letech 1924/28 k nám bylo ročně přivezeno 7 486 000 kilogramů kakaa.2

Jako první to bude krátká oznamovací reklama z novin Právo lidu [2] (7. ledna 1898, číslo 7, str. 8.) Ve stejném znění se objevila také 4. února, 11. března, 18. března a 25. března 1898.
Právo lidu - 7. leden 1898. Zdroj: digitální knihovna MZK
"Čokolády, kakao, bonbony
dobré a levně u
Lasch a Mossauer
Železná ul., universita."

Trochu pozměněný text byl Právu lidu vydán 23. prosince 1898 (číslo 354, str. 8.).
Právo lidu - 23. prosinec 1898. Zdroj: digitální knihovna MZK
"Čokoláda,
kakao, bonbony, návěšky na
vánoční stromek z cukru a
čokolády, dobré a přec levné
u firmy
LASCH A MOSAUER
v Praze, Železná ulice v uni-
versitě."

Lasch a Mossauer (někdy také jen Mosauer) působili v Praze v průběhu 19. století. Sklad měli v budově univerzity na Železné ulici. Samotnou továrnu a písárnu pak v Karlíně na hlavní třídě, č.4.

Na stránkách philashop.cz jsem našel tuhle starou nabídku z firmy Lasch a Mossauer (nebyla publikovaná celá, tak pouze část), kde jsou pro představu kromě sortimentu i dobové ceny:
Leták Lasch a Mosauer (pro plné zobrazení doporučuju otevřít obrázek v nové záložce). Zdroj: philashop.cz
Od roku 1899 se pak v Právu lidu objevuje reklama na dalšího prodejce kakaa, A. Maršner. (poprvé 15. leden 1899, poté ještě 22. leden, 29. leden a 5. únor 1899),  Jedná se o firmu dvojice moravských podnikatelů Františka a Albíny Maršnerových, kteří stáli u zrodu dnešní značky Orion.3
Právo lidu - 15. leden 1899, Zdroj: digitální knihovna MZK
"Nejpovolanější svědek!
Dle nedávno uveřejněné zprávy zná-
mého vídeňského odborného listu »Dro-
gisten-Zeitung« zvolal pětiletý hošík re-
daktorův, když mu předloženo k snídani
Maršenerovo české
kakao:
"Matinko, tak dobré kakao
jsme ještě neměli!"
Maršnerovo české ka-
kao jest již u každého kupce k do-
stání, zvláště ve skladě firmy
A. Maršner, Praha
Ferdinandova tř, proti Choděrovům."[3][4] 

V jiném znění se reklama v Právu lidu objevuje od 12. února 1899 (číslo 43, str. 8, znovu 26. února. Odlišné grafické provedení stejné reklamy se objevilo 12. března, 19. března a 2. dubna). Opět nechybí skoro až bulvární provolání na úvod či zdůrazňování českého původu.
Právo lidu - 12. únor 1899 (vlevo) a 12. březen 1899. Zdroj: digitální knihovna MZK

"Hřešíte!
vydáváte-li český těžce vydělaný groš za
výrobky cizácké, když stejně dobré vyrábí
domácí průmysl.
Naše oblíbené již
Maršnerovo
české kakao
vyrábíme z těchže zrn kakaových, touže
methodou jako Holanďané, Němci neb Švý-
caři, a jehož jakost odborníky plně uznána
jest, tudíž kupujte jen výrobek domácí.
Kakao to dostati lze všady, zvlášť ve skladě
v Praze, Ferdinandova tř. a sice v krabi-
čkách od 10 kr. počínaje."

Další  vyšla 19. února 1899 (číslo 50, str. 8.) - o necelý měsíc později (5. březen 1899, poté 26. březen) ještě v jiném grafickém provedení.
Právo lidu - 19. února 1899 (vlevo) a 5. březen 1899. Zdroj: digitální knihovna MZK
"Nevyhazujte peněz
za výrobky cizí, když lepších máte
doma.
Statisíce vydají se ročně za holland-
ské, německé a švýcarské kakao, ač
Maršnerovo české kakao je předčí a jest
mnohem levnější.
Kakao to dostati lze všady,
zvlášť ve skladě v Praze, Ferdi-
nandova třída a sice v krabičkách
od 10 kr. počínaje.
Kde není pradavaca naseho
zboží, zásíláme zasylky 1kg. po-
čínaje franko."

17. září 1899 měli Maršnerovy v Právu lidu (číslo 257) pro svoji reklamu celou stranu 8. Kromě chemického posudku se tu nachází děkovné dopisy od lidí.
Právo lidu - 17. září 1899 (pro lepší viditelnost opět otevřít v novém okně) Zdroj: digitální knihovna MZK
"Všem lidem dobré vůle
Vedeni jsouce poctivou snahou, závod náš přivésti ku nejvyšší, za stávajících poměrů možné dokonalosti, nešetřili jsme nákladů na opatření si nejlepších strojů, pomůcek technických i method a opravdu podařilo se nám v nejednom oboru nad soudobou zdejší i cizí soutěž vyniknouti a na trhu světovém dobrou pověst si zajistiti.
Úspěchy naše, ač jsou nepopíratelny, přec mohly by býti daleko větší, kdyby utkvělé předsudky a pověstná již obliba lidu našeho ve všem cizím, nestály nám v cestě s houževnatostí nepochopitelnou.
Tak na př. jest tomu s našim tuku prostým kakaovým práškem zvaným
Maršnerovo české kakao
Tento výrobek náš uznali vynikající odborníci za výborný, což ani jinak býti nemůže, neboť jest.
a) Maršnerovo české kakao vyrobeno z těchže kakaových zrn jako jich užívají Holanďané a Švýcaři,
b) Výroba děje se touže methodou jako v Holandsku a Švýcarsku.
c) Ku rozložení užíváme těchže látek jako Holanďané a Švýcaři.
d) Aby obecenstvu dostalo se zboží vždy čerstvého, zařídili jsme se tak, že co se denně spotřebuje, denně se vyrobí, takže starší zboží ze závodu našeho nevychází, což u vzdálených závodů cizích býti nemůže, jelikož doprava trvá několik týdnů.
Vzdor tomu všemu ustálil se u některých p. t. pánů prodavačů nesmyslný předsudek, že jest cizí kakao lepší. 
To nám lhostejno býti nemůže a učiníme vše, abychom uznání našemu Maršnerovu českému kakau do té míry, jaké mu náleží, zjednali. V prvé řadě uvádíme lučební rozbor uznané lučební laboratoře p. ing. chem. Jettmara v Hradci Králové:
Posudek: Zkoušené kakao jest vyrobeno způsobem nejvhodnějším ze surovin zcela čistých a dobré jakosti. Oproti kakau holandskému vyniká skrovným množstvím drasla, nad Gädtkeovo pak nepatrným množstvím čpavku. Zrnům kakaovníkovým byla odejmuta polovina tuku, aniž by bylo přidáno tuku jiného. Koření přidáno jemné, takže dlužno prohlásiti Maršnerovo české kakao za výrobek jakosti vynikající.
Že nejen lučebním rozborem se Maršnerovo české kakao nejlepším výrobkům ciziny alespoň rovná, ale jim i po stránce nejdůležitější, po chuti a účincích výživných a zdravotních po bok se postaviti může, dokazují hojné z vážených kruhů lékařských nás bez našeho povzbuzení došlé
=== dopisy uznání ===
jež dovolujeme si tuto uvésti, nadějíce se, že jich slovutní pp. odesílatelé nám nezazlí, vidouce, za jakým účelem se tak děje:
Továrna na cukrovinky a zpracování kakaa A. Maršnera na Vinohradech. Český svět - 13. leden 1905, číslo 6, str. 222. Zdroj:  digitální knihovna MZK

Velectěný pán, pan A. Maršner, továrna na orient. cukrovinky
Král. Vinohrady, Plzenka.
Velectěný pane!
Sděluji Vám, že Vaše kakao předčí výrobky cizí, pročež jsem ho mým hostům doporučoval coby výrobek český.
S veškerou úctou oddaný
MUDr. Kadaník Jos.,
lázeň. lékař, Malé Svatoňovice.

A. Maršner, první česká továrna na orient. cukrovinky a čokoládu v Praze.
P.T.,
Žádaje za další zásilku Vašeho kakaového prášku, dovoluji si Vám oznámiti, že Vaše výrobky kakaové vyrovnají se, ano v mnoha ohledech i předčí různé cizí fabrikáty, jež pomocí ohromného apparátu reklamního do světa jsou vytrubovány. Piji sám se zálibou Vaše kakao, jež se mi též osvědčilo v několika případech při léčení na výživě sešlých dětí. S dobrým svědomím doporučuji ho tudíž co výživný i chutný nápoj, jak pro dospělé tak i pro děti.
MUDr. Bulíř,
obvodní lékař v Heřm. Městci.

V Praze, 27. srpna.
Vaše Blahorodí!
Pokládám za povinnost každého, komu jde o nutný náš rozvoj na poli národohospodářském, podporovati všemožně poctivou snahu našich výrobců a továrníků, kteří hledí emancipovati nás co možno v každém oboru od ciziny a nahraditi nám výrobky cizí, produkty domácími. Proto neváhal jsem, jakmile se mi příležitost naskytla zkusiti také Vaše »České kakao« a mohu Vám směle dáti to vysvědčení, že nejen mi úplně nahradilo dříve užívané cizí kakao, ale dokonce ho i předčilo. Zkusil jsem ho ráno několikráte v mojí vlastní rodině a mohu Vám sděliti, že mé holčičce znamenitě jde k duhu, a při tom i dobře chutná, což přičítám tomu, že je prosté odporné olejovité příchuti, pro kterou pravidelně dítky tak výživný nápoj, jakým kakao jest, odmítají. Mohu tedy na základě vlastní zkušenosti Vaše kakao co nejvřeleji doporučiti a jsem přesvědčen, že pro svoji výbornou jakost musí v krátkém čase ostatní podobně - u nás bohužel ještě značně rozšířené výrobky - úplně potlačiti.
Račte mně opět novou zásilku zaslati.
V úctě
MUDr. Em. Pařízek,
prakt. lékař, Praha VII.,Rudolf. tř.

Pan A. Maršner, továrník,
Král. Vinohrady.
Všehny, tuším, druhy k nám importovaného kakaa z Holandska, Německa a Švýcarska i kakaa zdejších firem německých jsou mi dobře známy. Jest mi tudíž potěšením, že ujistiti Vás mohu, že výrobek Váš shledal jsem rovnocenným a že v každém ohledu pokládám za zbytečno dávati přednost výrobkům cizím před českým výrobkem Vašim.
Doporučuji kakao Vaše, upravené buď jenom s vřelou vodou nebo na polovici smíseno pak ještě s mlékem, především nervosně nemocným a poruchami ústrojů záživacích trpícím lidem dospělým i dítkám a jsem s vlastnostmi a účinky jeho úplně spokojen.
S veškerou úctou
Dr. Vratislav Kučera,
maj. vodoléčeb. ústavu v Praze-II.

Velect. pánu, p. A. Maršnerovi, na Král. Vinohradech, »Plzenka«.
Použiv Vašeho kakaa, českého to výrobku, jehož lučebný rozbor jest mi dobře znám, shledal jsem, že jest to výrobek skutečně velmi dobrý, že se úplně vyrovná nejlepší výrobkům cizozemským, holandským a švýcarským, které u nás velice jsou hledány za pokrm pro dítky, pročež jej mohu každému nejvřeleji doporučiti. Zároveň Vás žádám o další zásilku.
Na Smíchověm dne 25. srpna 1898.
MUDr. Svoboda Karel
prakt. lékař v čís. pop. 59.
František Maršner. Český svět - 13. leden 1905, číslo 6, str. 222. Zdroj: digitální knihovna MZK
Slovutný pane!
Milerád potvrzuji, že Maršnerovo kakao již po delší dobu v dětské praksi a to hlavně při střevních katarrhech starších kojenců s oblibou a nejlepším výsledkem používám, takže tento český výrobek při nejmenším za rovnocenný s fabrikáty cizozemskými prohlašuji a co nejvřeleji doporučuji.
V hluboké úctě oddaný
MUDr. Vojtěch Král
praktický lékař v Turnově.

Velectěný pán, p. A. Maršner
továrník na Král. Vinohradech.
Vaše české kakao jeví velmi příjemnou, lahodnou chuť, v čemž se cizím výrobkům nejen vyrovná, nýbrž je i daleko předčí. I mohu následkem toho Vaše české kakao jak ku výživě dospělých tak zvláště ku výživě dítek co nejvřeleji doporučiti. Dovoluji si žádati novou zásilku Vašeho českého kakaa.
Trvám s veškerou úctou
MUDr. H. Dvořák
prak. lékař.
V Jičíně, 6. září 1899.

Vysvědčení tato zajisté jsou způsobilá každou nedůvěru zaplašiti. Aby však i nejširší obecenstvo mohlo samo úsudek si učiniti, prosíme na zkoušku žádati výslovně Maršnerovo české kakao. Všude tam, kde není nijakých prodavačů, zasíláme na zkoušku půl kg. eleg. krabice Maršnerova českého kakaa na každou poštovní stanici v celé říši franko proti zaslání 1 zl. 60 kr.
V plné důvěře ve zdravý úsudek ct. obecenstva, hledíme s nejlepšími nadějemi budoucnosti vstříc, síleni jsouce vědomím, že jako vždy i v případě našem pravda zvítězí.
První česká továrna na orientálské cukrovinky a čokoládu
A. MARŠNER NA KRÁL. VINOHRADECH
Sklad: Praha, Ferdinandova tř., proti Choděrovům." [5][6][7][8]

Po této vyčerpávající reklamě se od stejné firmy objevila v Právu lidu už pouze jedna reklama na kakao (10. prosince 1899). Ta se opakovala ještě dvakrát - 17. prosince a 24.prosince 1899.
Právo lidu - 10. prosinec 1899. Zdroj: digitální knihovna MZK
"Maršnerovu českou čokoládu a kakao
=== všady žádejte. ===
Plzenka. Sklad v Praze, ve Ferdinandově třídě 37, v Platýze."

O firmě Maršnerových se například v bakalářské práci rozepisuje Eva Krušoftová. Počátky Maršnerových ve výrobě cukrovinek spadají do roku 1886.Vlastní firmu založili v roce 1890. 20. dubna stejného roku byla zaregistrovaná ochranná známka s Albínou Maršnerovou jako fyzickou osobou. Obchodní společnost s názvem První česká továrna na orientálské cukrovinky na Královských Vinohradech, A. Maršner pak byla zaregistrovaná 27. července 1896. Právě tato společnost později přešla pod název Orion.3

Poslední firmou, která v novinách Právo lidu zveřejnila reklamu na kakao (nebo alespoň, kterou jsem našel) je Aug. Tschinkel a synové (30. prosinec a 31. prosinec 1899).
Právo lidu - 30. prosinec 1899. Zdroj: digitální knihovna MZK
"Aug. Tschinkla synové,
c. k. dvorní dodavatelé
v Lovosicích n. L., v Schönfeldu (česká severní dráha) a ve Vídni-X.,
doporučují své, dle všeobecného uznání chvalně známé vý-
robky, a sice: čokolády a zboží čokoládové, kakao, cukro-
vinky, bonbony, jakož i kávové náhražky.
Sklady: v Praze (Panská ulice), v Brně, Linci n, D., Štýr-
ském Hradci a Budapešti." [9]

August Tschinkel byl rakouský továrník (24. leden 1772 Krásné Pole - 11. květen 1833 tamtéž). V Bavorsku se naučil výrobě náhražky kávy a v roce 1806 založil v Krásném Poli první rakouskou továrnu na cikorku.4 Další továrnu postavil v Lovosicích, u které později jeho synové Emmanuel, Anton a Franz (v roce 1854) postavili cukrovar. Ti se pak dále věnovali hlavně výrobě cukrovinek.5
Od roku 1856 pak fungovala vlastní čokoládovna a továrna na kakao. Ve 20. letech 20. století byla firma přejmenovaná na DELI.V dnešní době už nevyrábí čokoládu, ale je součástí koncernu Opavia-LU. Jedním z jejich výrobků jsou kupříkladu sušenky BeBe.7

Zpracoval: Martin Fojtík

== Poznámky ==
[1] Heinrich Fincke (30. června 1879 v Neuss am Rhein - 24. července 1965) - byl německý chemik, který se specializoval v potravinářské chemii. (více info na de.wiki)
[2] Právo lidu - noviny, které vycházely od roku 1893 do roku 1948.(více na cz.wiki)
[3] Drogisten-Zeitung - rakouský časopis, který vycházel v letech 1886-1944 ve Vídni. (více na de.wiki)
[4] Ferdinandova třída je od roku 1918 (s výjimkou let 1941-45) pojmenovaná Národní třída. (více zde)
[5] ing. chem. Jettmar - Josef Jettmar (3. prosince. 1855 Vysoké Mýto - 23. listopadu 1922 Praha) byl český chemik. (více info zde)
[6] Gädtke - výrobce čokolády a kakaa v Hamburku.
[7] MUDr. Josef Kadaník byl lékař v Malých Svatoňovicích, působil zde jako báňský lékař. V letech 1898-1900 byl přisedícím výboru sboru dobrovolných hasičů v Malých Svatoňovicích.(zdroj)
[8] Dr. Vratislav Kučera (1865-1946) byl český balneolog, majitel vodoléčebného ústavu v Praze II, na Řeznické ulici 14. Od roku 1922 působil v Bratislavě a napsal dvoudílnou učebnici balneologie, která vyšla v roce 1928. (Zdroje: Knappův průvodce po Praze a okolí [online]. Il. Karel NEJEDLÝ. V MKP 1. vyd. Praha: Městská knihovna v Praze, 2015 [2017-06-19]. Dostupné zde.
JANDOVÁ, Dobroslava: Balneologie. Grada Publishing. 2009. [online] Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=2BjcsckCcYsC&pg=PA5&lpg=PA5&dq=vratislav+kučera
[9] Schönfeld je německý název pro Krásné Pole u Chřibské.

== Zdroje ==
1 První česká továrna na orientálské cukrovinky a čokoládu na Vinohradech. Český svět. 13. ledna 1905, číslo 6, str. 223 [online] dostupné na: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:dcc47d30-d9ff-11e4-ae4e-5ef3fc9ae867?page=uuid:5fb55b10-da05-11e4-b880-005056825209
FINCKE, Heinrich: Handbuch der Kakaoerzeugnisse. Julius Springer, 1936, Berlin, str. 538.
3 KRUŠOFTOVÁ, Eva: Vizuální styl, design a propagace značky Orion do roku 1989. Brno 2009. Bakalářská diplomová práce. Vedoucí: Mgr.Viktor Pantůček. s. 9-10.[online] dostupné na: https://is.muni.cz/th/215568/ff_b/bakalarska_prace.pdf
4 Mentschl, J.: Tschinkel, August (1772–1833), Industrieller. ÖBL 1815-1950, Bd. 14 (Lfg. 66, 2015), S. 487f. [online] dostupné na: http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_T/Tschinkel_August_1772_1833.xml
5  Podzimek Fanda: Cukrovar Lovosice. zanikleobce.cz [online] dostupné na:http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=20231
6Československo. chocolatewrappers.info [online] dostupné na: http://www.chocolatewrappers.info/Csr/Old/old_chocolatewrappers1.htm
7KRSEK, Martin: Deli a BeBe. český rozhlas. [online] dostupné na: http://www.rozhlas.cz/sever/severoceskeznacky/_zprava/deli-a-bebe--858274
Právo lidu - 7. leden 1898, číslo 7, str. 8. [online] dostupné na: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f991e36b-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:7dc046cf-435f-11dd-b505-00145e5790ea
Právo lidu - 23. prosinec 1898,, číslo 354, str. 8. [online] dostupné na: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f9b5bf0c-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:7e1e6c45-435f-11dd-b505-00145e5790ea
Právo lidu - 15. leden 1899, číslo 15, str. 8. [online] dostupné na: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f9b87e40-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:7e2523b4-435f-11dd-b505-00145e5790ea
Právo lidu - 12. únor 1899, číslo 43, str. 8. [online] dostupné na: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f9b941a8-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:7e2b1704-435f-11dd-b505-00145e5790ea
Právo lidu - 19. únor 1899, číslo 50, str. 7. [online] dostupné na: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f9b968be-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:7e2cebfb-435f-11dd-b505-00145e5790ea
Právo lidu - 17. září 1899, číslo 257, str. 8. [online] dostupné na: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f9c0bb7a-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:7e61de38-435f-11dd-b505-00145e5790ea
Právo lidu - 10. prosinec 1899, číslo 341, str. 7. [online] dostupné na: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f9c5289d-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:7e78e879-435f-11dd-b505-00145e5790ea

neděle 19. února 2017

V lese

Nedávno jsem na výzkumu šel rozbitou porcelánovou hlavičku z panenky (přelom 19. a 20. století), která vypadá celkem strašidelně. Rozhodl jsem se, že ji zkusím nějak využít při práci ve photoshopu.
Porcelánová hlava panenky.
Po několika verzích, které jsem v průběhu práce mazal jsem nakonec využil fotografie, kterou jsem našel na rajčeti uživatele verkaal.
autor: verkaal
A tady už je výsledek.
V lese

Ještě mám pár nápadú, jak panenku využít, tak se tu možná objeví další verze.

Martin Fojtík



úterý 14. února 2017

Prodejna piva v Zábrdovicích

Všechno začalo nálezem skleněné lahve s dvojjazyčným nápisem (českým a německým) Neprodejné/Marie Menšíková/ Brno - Lazaretská 3. Pod tím ještě značka kalichu s iniciálami M M.
Lahev Marie Menšíková - Brno - Lazaretská 3
Poté nastalo pátrání, co že se vůbec v lahvi nacházelo a jestli najdu nějaké informace o Marii Menšíkové. Po dlouhém prohledávání dobového tisku z přelomu 19. a 20. století se mi ji najít nepodařilo, avšak v letech 1894-98 (pravděpodobně déle, ale nemám k tomu podklady) na adrese Lazaretská 3 (dnešní ulice Lazaretní) se nacházela prodejna lahvového piva Josefa Menšíka. Předpokládám tedy, že Marie Menšíková bude buď manželkou nebo jinou příbuznou.
Detail značky výrobce

Celkem se mi povedlo najít 4 různé zmínky (většinou se v jednotlivých číslech novin opakovaly) o obchodu. Jako v předchozích příspěvcích je sem nejprve přepíšu a pak přidám obrázek.

V čísle 254 Lidových novin ze 7. listopadu 1897 se na 11 straně nachází tento inzerát:
"I. český křesťanský obchod lahvovým pivem
Josefa Menšíka
v Zábrdovicích, Lazaretská ulice 3,
odporučuje své 
pivo v lahvích.
--------------------
Výtečný ležák, březňák v lahvích
půllitrových a litrových.
Při objednávce 5 lahví franko do domu."
Lidové noviny 7. listopadu 1897, číslo 254, str. 11 Zdroj: digitální knihovna MZK
Ve stejném roce se v Moravské orlici objevoval tento inzerát (sken obrázku pochází z Moravské orlice vydané dne 19. 9. 1897, z čísla 214, str. 5.)
"První český křesťanský obchod 
láhvovým pivem
Josef Menšík,
Zábrdovice u Brna,
Lazaretská ul. č. 3
doporučuje p. t. komsumentům láhvového piva
výtečný
ležák a březňák
v láhvích půllitrových a litrových.
Při objednávce 5 lahví franko 
do domu."
Moravská orlice 19. 9. 1897, číslo 214, str. 5. Zdroj: digitální knihovna MZK
Zajímavé je, že zde píše Zábrdovice u Brna, přestože v té době bylo místo dávno součástí Brna. O rok později se v deníku Rovnost objevovala další téměř identická reklama. (Rovnost, 16. 3. 1898, číslo 21, str. 4)
"Obchod láhvovým pivem
JOSEFA MENŠÍKA
v Brně, Lazaretská ulice
doporučuje své
pivo v láhvích.
-----------------
Výtečný ležák, březňák v láhvích půllitrových a litrových
Při objednávce 5 láhví franko do domu."
Rovnost, 16. 3. 1898, číslo 21, str. 4. Zdroj: digitální knihovna MZK
A konečně poslední inzerát, díky kterému jsem mohl určit dobu vzniku obchodu na rok 1894 pochází opět z Moravské orlice (15. 5. 1898, číslo 111, str. 8.). Josef Menšík v něm shání zaměstnance.
"Hledá se
obchodvedoucí
(po případě společník)
pro vývoz láhvového piva
v Brně, který 4. rok s dobrým prospěchem se
provozuje. Kauce potřebná. Písemné nabídky p. J.
M. Brno, Lazaretská ul. č. 3. Další dle úmluvy 
nejdéle do 20. t. m."
Moravská orlice, 15. 5. 1898, číslo 111, str. 8. Zdroj: digitální knihovna MZK
Zda podnik pokračoval dál, jakou roli měla v obchodě Marie Menšíková a proč je na láhvi nápis Neprodejné zatím netuším. Pokud v budoucnu něco dalšího zjistím, tak článek aktualizuju.
Zdroje:
Moravská orlice 19. 9. 1897, číslo 214, str. 5. 
Lidové noviny 7. listopadu 1897, číslo 254, str. 11.
Rovnost, 16. 3. 1898, číslo 21, str. 4. 
Moravská orlice, 15. 5. 1898, číslo 111, str. 8.

Autor: Martin Fojtík

sobota 7. ledna 2017

Fotomanipulace - úprava pozadí na fotce

Před měsícem jsem našel na internetu článek Jiřího Kosíka v Hodonínském deníku z roku 2014, který popisoval bojovou rekonstrukci zasazenou do roku 1945, bitvu o Kyjov. Ve fotogalerii jsem našel jednu fotku, která mne inspirovala k malé úpravě.
Originální fotka ze článku Bitva o Kyjov: Němci padli, děti sbíraly patrony. Autor: Deník/Jiří Kosík
Protože se jako archeolog dostanu často na místa, kde se staví nebo demoluje, tak mám v zásobě i pár fotek, které v sobě mají válečný "feeling". Pro úpravu této fotky jsem použil záběr z výzkumu v areálu bývalé brněnské továrny Vlněna.
Po přidání nového pozadí.
Autor úpravy: Martin Fojtík. Původní foto: Deník/Jiří Kosík
Teď už stačilo jen přidat trochu kouře, rozmazat pozadí a výsledná úprava je hotová.

Martin Fojtík

Zdroj fotografie :KOSÍK, Jiří (2014): Bitva o Kyjov: Němci padli, děti sbíraly patrony. Hodonínský deník, 4.5.2014. www: http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/bitva-o-kyjov-nemci-padli-deti-sbiraly-patrony-20140504.html